Jen si to představte. Káva je na stole, vypínáte sekačku a milosrdně padáte do svého ratanového křesílka. Ale… Co to? Křup! Zádová opěrka povoluje a tohle už neustojíte. I s kávou v ruce vystřihujete salto mortale.
No tohle! Bodejť by to drželo, když jsou spoje totálně prolezlé rzí. A vypadá to, že na sebe snad ani pořádně nepasují. Máte pravdu, nepasují. Bohužel, při nákupu málokoho napadne podívat se “pod povrch”.
Jenže, když pak ratanový nábytek stojí celou sezónu venku - na větru, dešti i ostrém slunci - dostává jeho konstrukce pořádně zabrat. A každý spoj se mění ve slabé místo.
Taková hliníková konstrukce je lehká, nereziví a navíc nemusíte nic montovat. Nábytek si přivezete domů a rovnou ho můžete začít používat. Jedinou montovanou částí jsou chromové nožičky, které ale připevňujeme už při výrobě.
To vypadá… hrozně. Výplet je řídký a špatně utažený. Jakoby se vám měl každou chvíli rozjet pod zadkem. A po pár týdnech začne ratan z nábytku trčet do všech stran. Ne, vyplétání ratanu se nedá uspěchat. Tohle umění vyžaduje spoustu času a hlavně šikovné ruce, které ví kam sáhnout.
Díky poctivému řemeslnému zpracování bude mít váš nábytek šmrnc dnes i za pět let.
Takhle si odpoledne pohovět. Skvělý plán! K tomu v ratanovém křesílku potřebujete polstrování. Pěticentimetrové ale nestačí. Určitě ne na dlouhé relaxování s knížkou v ruce a drinkem na stolku. Nebo vyřizování pracovních mailů s počítačem na klíně. Za chvíli už nebudete vědět, jak si sednout.
Tak šťastnou ruku při výběru.
Ať si to kafíčko vychutnáte bez kotrmelců.
